3) Něco mi uniklo?

8. června 2017 v 14:44 | SimKa |  Jen tebe chci

Něco mi uniklo?

Harry se právě nimral ve své snídani, když ucítil něčí pohled přímo v zádech.
Vzhlédl a setkal se s pohledem světle modrý oči, které na něj velmi intenzivně zírali přes půlměsícové brýle.
Brumbál vypadal, že o něčem velmi intenzivně přemýšlí a to nevěstilo nic dobrého.
To se prakticky hned potvrdilo, když se podíval zprava od Brumbála a setkal se s upřeným pohledem profesora lektvarů.
Otřásl se a radši ihned odvrátil pohled.
Mladý Nebelvír sklonil pohled ke svému talíři, ale jídlo už neviděl, nějak ztratil chuť. Místo toho se zaposlouchal do dění kolem.
Nejhlasitější byli jako vždy jeho dva hádající se přátelé.
,, Ty jsi takový neuvěřitelný zabedňenec Ronalde Weasly!! Měl jsi na ten úkol celý týden!"
,Ale no tak!! Prosíím," prosím Ron s obličejem už úplně u Hermiony od ní chtěl opsat úkol.
,,Ne. Tvoje chyba, že sis to nechal na poslední chvíli,"prohlásila a odstrčila ho.
,, Harry?"obrátil se Ron okamžitě na něj.
,, Tady máš,"rezignoval Harry a předložil před něj úkol z Kouzelných formulí, který měli první hodinu.
,, Stejně nemáš šanci to opsat. To prostě nestíháš," nevzdávala to Hermiona a zle se na Harryho podívala.
Neměla ráda opisování a kdyby mu s úkolem pomáhala a pak ho dál opsat Ronovi, měli by oba na nějakou dobu s její pomocí utrum. Jenže tenhle úkol dělal sám...
Pokrčil rameny.
,, Divila by ses jak rychle to zvládne."
,,A jak to asi bude vypadat, vždyť to nikdo nepřečte."
,,Nech toho Miono," zabručel Ron pln soustředění opisující úkol, jedna kaňka za druhou.
Hermiona jen naštvaně zrudla, ale naštěstí to dál neřešila, za což byl Harry pravdu rád.
Nervózně si přejel po vlasech a podrbal se na zátylku. Pořád měl nepříjemný pocit, že je sledován.
Přejel pohledem po všech kolejích stolech až nakonec skončil pohledem na zmijozelských.
Od stolu na něj zíral pár ocelově šedých očí.
Harry ztuhl. Po chvíli se Malfoy jemně usmál a pozvedl svou číši v přípitku.
Tak jo, tohle je opravdu hodně divný. Vytřeštil Harry oči, avšak zmijozel už si ho dál nevšímal.
Harry chvíli přemýšlel, že by se o to podělil s ostatními, ale pohled na zatvrzelou Hermionu a plně soustředěného Rona mu říkal, že by ho stejně nikdo neposlouchal.
Xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Den proběhl v docela příjemném duchu, koneckonců neměli lektvary.
Ron první hodinu odevzdal svůj úkol, plný kaněk s roztahaným písmema k nepřečtení, ale přece, k Hermionině nesmírnému vzteku.
Jak říká Ron ,,Nějaký úkol lepší než žádný,, ....
Teď, nakonci vyučování seděli všichni ve společenské místnosti nebelvíru. Ron s Hermionou se hádali a Harry netoužil po ničem jiném než chvíli klidu.
Odešel si do pokoje pro koště a když procházel kolem křesel, kde se jeho přátelé hašteřili, všiml si, že si ani neuvědomil, že je pryč.
Rozmrzelý odešel, aniž by jim dal vědět.
Létání na koštěti mu vždy pomáhalo se uklidnit. Přijít na jiné myšlenky a to opravdu po smrti kmotra potřeboval.
Ještě stále se přes to nepřenesl, vždyť ať si říkají co chtějí za jeho smrt opravdu mohl. Udělal hloupost. A teď za ní platí. Možná by to bylo snazší, kdyby se přátelé pořád nehádali...
Došel na famfrpálové hřiště, aniž by si všímal bílého poprašku se odpíchl od země. Studený vítr mu rozčechral vlasy a zajel pod oblečení. Otřásl se. Byla opravdu docela zima.
Přidal na rychlosti a vystoupal víš a víš. Když už byl dost vysoko, zastavil se a shlížel dolů na zasněženou krajinu. Miloval výšky, miloval létání a miloval ten výhled na Bradavice. Hory. Kopce. Lesy.
Dneska mu to, ale moc nepomáhalo. Cítil se otupěle. Vždyť i to koště má od Siriuse! On mi dál všechno a já ho zabil...
Prudce zabočil. Těžce dýchal. Celý přitisknutý k násadě prudce klesal k jezeru lehce pokrytého jinovatkou.
Chtěl něco cítit, prostě potřeboval cítit něco jiného než smutek, vztek a beznaděj. Do oči se mu draly slzy.
Pokračoval podél jezera, tak, že špičky bot namáčel ve vodě. Do bot natekla voda. Bylo mu to jedno. Ten chlad vítal.
Vystoupal trochu víš a obrátil se hlavou dolů. Rukama pustil koště,-
,, Co si sakra myslíš, že děláš!" zavrčel Draco a sledoval jak se nebelvír neohrabaně škrabe zpátky nahoru.
Když si Draco šel zalétat, tak sice doufal, že potká i zelenoočka, co ale opravdu nečekal bylo, že bude nebelvír dělat takové sebevražedné kousky.
To nejmenší, co potřeboval bylo aby se mu něco stalo a on se musel vrátit k Pansy.
To je představa budoucího života s ním tak hrozná? Počkat...ví o tom vůbec?!
,, Co říkáš na nejnovější novinky?"zeptal se proto opatrně.
,, Co tím myslíš?" zabručel Harry, zrak sklopený a rudý až ke kořínkům vlasů.
...
,, No,"protáhl.
,, Kudleynští kanonýři přece postoupili do extra ligy."
Potter na něj zíral jako na blázna.
Jak jinak, že?
,, Jsi v pořádku?"
Blbec.
,, Já nejsem ten, kdo tady visel hlavou dolů nad ledovým jezerem!"vyštěkl.
,, Co chceš Malfoy,"zavrčel Harry.
No konečně!
,, Zahrát si."
Tentokrát na něj Potter jen zíral.
,,A co?"
Draco naklonil hlavu a výsměšně na něho zíral.
,, Ty chceš se mnou hrát famfrpál?"Potter se zdál být zcela ohromný.
Další důkaz, že o ničem neví. Pomyslel si Draco. Navíc i jeho chování a to všechno, docela pochyboval o tom, že by jeho reakce na tu novinu byla, tak klidná. Určitě by o sobě dál vědět.
Bylo docela zvláštní, že mu otec tuto maličkost opomněl říct. Obvykle bývá více než opatrný. Co kdyby Potterovi řekl něco co nemá? A to, že se nikdo nedomluvil s Potterem? Merline, bude zuřit! Opravdu nechce být u toho až to zjistí. Ale takhle toho alespoň může využít.
,, Ne asi. U Merlina Pottere, to je snad jasný ne? Žádný jiný šílenec tu v téhle kose nepoletuje."
,, A jsi si vědom, že se to vztahuje i na tebe?"zašlebil se a když mu to Draco oplatil zase jen zíral.
Blbec.
,, Tak co dáme si závod?"
...
,,Jo, proč ne?"řekl zaraženě.
,, Bezva. Tak schválně kdo bude první na famfrpálovém hřišti," ušklíbl se Draco a vyrazil.
Nečekal na start. Koneckonců Potter má tak jako tak lepší koště i když by mu jistě dál náskok, jenže.... přece nepřizná, že má Potter něco lepšího než on!
Zdálky slyšel, jak na něj Potter řve. Začal se smát.
Blížil se k famfrpálovému hřišti, když ho Potter začal dohánět. Přitiskl se k násadě. Už už si říkal, že by tam mohl být první, když ho Potter předběhl, jako by se nechumelilo. A ještě se tomu smál. Jemu se smál.
Hajzl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama